Historie školy
,,Ars hominem format nec sinit esse malum.”
,,Umění formuje člověka a brání mu být špatný.”
Počátky hudebního vyučování v Rosicích spadají do prvních desetiletí 19. století. V té době vznikala celá řada různých kapel a souborů. Pedagogicky schopní členové si vychovávali své nástupce, které učili hře na nástroje. Tím dali základ hudebnímu vyučování. V roce 1915 přichází do Rosic Vladimír Malacka. Vedle varhanické činnosti vyučoval hře na housle a klavír. V roce 1932 si otevřel soukromou hudební školu. Zásluhou Vladimíra Malacky se hudební život v Rosicích rozvinul a dosáhl velmi dobré úrovně. Sám Malacka byl žákem slavného Leoše Janáčka a zvýšený zájem o hudební výuku způsobil i růst počtu učitelů. Stávalo se, že vyučovali i lidé bez patřičných pedagogických schopností. V zájmu zvýšení kvality
hudebního vyučování bylo nutno odstranit diletantismus. Tato snaha se projevila zvláště po skončení 2. světové války, kdy nastal rozmach všeobecně vzdělávacího školství.
K realizaci hudební školy v Rosicích došlo až v roce 1953. Výnosem Krajského národního výboru v Brně ze dne 16. února 1954 byla zřízena státní hudební škola.
Vyučování ale bylo zahájeno již v září 1953. Ředitelem školy se stal již zmíněný pan Vladimír Malacka. Ujal se výuky houslí. Učitelkami klavíru byly Leopolda Levíčková a Marie Slámová. Vyučování hromadných předmětů – přípravné hudební nauky a hudební nauky – bylo zahájeno v únoru 1954. Výuka probíhala v menší ze dvou budov osmileté školy v Rosicích. Současně se zřízením Hudební školy v Rosicích byla otevřená také její pobočka v Zastávce. Na počátku své činnosti měla škola 114 žáků.
Zájem o hru na dechové nástroje si vynutil již v roce 1954 zřízení oddělení dechových nástrojů. Výuky se ujal učitel Vladimír Králík. Oddělení se udrželo pouze jeden rok, neboť v roce 1955 Vladimír Králík zemřel. K opětovnému otevření dechového oddělení došlo až ve školním roce 1959/60, kdy do Rosic přišel mladý absolvent brněnské konzervatoře Bohuslav Konečný.
V roce 1954 se škola rozšiřuje o druhou pobočku, a to ve Zbýšově.
V roce 1957 odešel do důchodu ředitel Vladimír Malacka. Výuky houslí se ujal Rudolf Mecerod , který odešel do důchodu v roce 1959. Poté se učitelem houslí stává bývalý žák Vladimíra Malacky, violista Janáčkovy opery Brno, Jaroslav Kroupa. Ředitelkou po Vladimíru Malackovi byla v letech 1957/59 Božena Nováková.
Ve školním roce 1959/60 se osamostatnila pobočka v Zastávce a k této nově vzniklé hudební škole byla připojena i škola ve Zbýšově. Rosická Hudební škola si zřídila novou pobočku v Říčanech. Ředitelem školy se stal Luboš Zouhar.
Po ročním působení odešel a na jeho místo nastoupila dosavadní učitelka klavíru Marie Slámová. Za jejího vedení došlo k významné změně .Hudební škola se přestěhovala do vlastních učeben v prostorách zámku
Školní rok 1961/62 přinesl našemu hudebnímu školství důležitou organizační změnu.Hudební školy se přeměnily v Lidové školy umění. Rosická LŠU neměla dostatečný počet žáků, aby mohla být samostatná. Proto se sjednotila se školami v Zastávce a Zbýšově do jedné společné školy se sídlem v Rosicích. Ředitelem se stal dosavadní ředitel hudební školy v Zastávce, Jan Čáp. Nová škola měla při svém vzniku 16 učitelů a 249 žáků, z toho přímo v Rosicích 125. Vyučovalo se hře na klavír, housle, dechové nástroje a akordeon. V roce 1965 se otevřela třída sólového zpěvu a v roce 1966 byl zřízen také taneční obor..
Reorganizace hudebního školství přinesla do hudebního vyučování nové podněty a požadavky. Kladl se důraz na spojení hudebního školství s ostatním kulturním životem, na zapojování učitelů do kulturních akcí ve městě a na veřejné vystupování žáků. Tyto požadavky byly plněny hned v prvním roce vzniku LŠU. Uskutečnila se celá řada besídek a vystoupení při nichž se dobře uvedly již existující soubory – houslový, akordeonový a dechový.
Učitelé spolupracovali se Sborem pro občanské záležitosti, vedli a doprovázeli pěvecké sbory v Rosicích a Zbýšově, pořádali večery hudby apod. Žáci se také hned od počátku vzniku LŠU zúčastňovali soutěží. Lidová škola umění sídlila od září roku 1960, jak již bylo napsáno, v prostorách
rosického zámku. Učebny byly ve druhém poschodí hlavního křídla. Výhodou bylo, že měl každý učitel svou učebnu a byla tam i velká třída pro výuku hudební nauky
a hudební přípravky. Největší předností však byl krásný sálek pro pořádání besídek a koncertů.
Úplně prvním absolventem od založení hudební školy byl
Karel Pospíšil z houslové třídy uč. Jaroslava Kroupy. Absolventský koncert se konal 25. dubna 1964.
Dalším mezníkem v historii LŠU byl rok 1969. K 1. srpnu 1969 byla LŠU rozdělena na dvě samostatné školy: LŠU Zbýšov s pobočkou v Zastávce a detašovanou třídou ve Zbraslavi a LŠU Rosice s detašovanou třídou v Říčanech. Novým ředitelem LŠU Rosice byl konkurzním řízením a se souhlasem ONV ustanoven Jan Král.
Rozdělením školy zanikla v rosické LŠU některá hudební oddělení. Úkolem nového ředitele bylo jejich obnovení. Sólový zpěv a akordeon se začal vyučovat již od října 1969 a úvazek pro výuku dechových nástrojů získala LŠU až od 1. září 1975.
Během působení LŠU v prostorách zámku došlo ke změnám v umístění učeben. Do prostor předního hlavního křídla byla umístěna Československá akademie zemědělských věd pro výzkum půdy. V prosinci 1967 se LŠU přestěhovala do zadních prostor. Celkově byly prostory menší a méně vyhovující než ty původní. Sálek pro žákovské koncerty se musel půjčovat od Svazarmu. Pro školní rok 1972/73 byla LŠU přislíbena budova u nádraží. Adaptační práce však probíhaly pomalu a nakonec musela LŠU ustoupit potřebám ZDŠ , jejíž větší budova byla v generální opravě. Nové budovy se LŠU dočkala až ve školním roce 1974/75. Budova měla celkem dostatečný počet učeben a opět to hlavní, měla malý sálek pro pořádání besídek a koncertů, který také sloužil pro výuku tanečního oboru. První žákovský koncert se uskutečnil v tomto sálku již 8. listopadu 1974. Z nové vlastní budovy se ovšem LŠU dlouho neradovala. Havarijní stav menší budovy ZDŠ si vyžádal umístění dvou tříd do učeben výtvarného a tanečního oboru a také zavedení směnného vyučování na prvním stupni ZDŠ. Třídy zahájily vyučování v budově LŠU 24. listopadu 1975. Tato situace, která komplikovala plynulý chod LŠU, zapříčinila v únoru 1977 zrušení výtvarného oboru. Teprve od školního roku 1979/80 patřila budova u nádraží skutečně jen LŠU.
Ve školním roce 1977/78 bylo zřízeno nové detašované pracoviště ve Střelicích, kde se vyučoval klavír, housle, akordeon a trubka. Od školního roku 1981/82 byla jako pobočka opět připojena Zastávka a detašovaná třída ve Zbraslavi, která v dalším roce připadla opět LŠU Zbýšov.
V září 1985 byla slavnostně otevřena nová budova pobočky v Zastávce. Ta se dočkala po letech výuky v neutěšených podmínkách sklepních prostor v MŠ důstojného stánku pro výuku hudebního, tanečního a nově zavedeného výtvarného oboru..
Od 1. ledna 1988 došlo ke změně na ředitelském postu. Dosavadní ředitel Jan Král odešel do důchodu a novým ředitelem se stal Pavel Polanský.
Další velké změny nejen ve školství nastaly po listopadových událostech v roce 1989. Lidové školy umění se od školního roku 1990/91 změnily v Základní umělecké školy. Od školního roku 1991/92 se osamostatnily pobočky v Zastávce a Střelicích. Rosické ZUŠ tak zůstalo jen detašované
pracoviště v Říčanech. Z nařízení Školského úřadu Brno – venkov se od ledna 1996 stává ZUŠ Zastávka opět pobočkou ZUŠ Rosice.
Opětovná změna na ředitelském postu nastala ve školním roce 1996/97. Pan Polanský odešel vykonávat funkci místostarosty města Rosic a odbor školství jmenoval zastupujícím ředitelem učitele ZUŠ Bohuslava Fišera.
Budova ZUŠ u nádraží byla v restituci navrácena paní Papouškové, která žila v Austrálii. Nová majitelka budovu prodala Mlýnům a těstárnám Rosice. Hledala se tedy možnost nového umístění ZUŠ. Vedení města našlo řešení v podobě rekonstrukce zchátralé budovy Na Schodech. Stěhování do opravené budovy se konalo během vánočních prázdnin ve školním roce 1996/97. Po letech, kdy ZUŠ měla vždy třídu i pro výuku tanečního a výtvarného oboru a hlavně větší či menší sálek pro pořádání koncertů, bylo obrovským zklamáním, že nová budova ani jedno nemá. Bylo jasné, že prostory nemohou patřičně pokrýt potřebu požadovaných tříd pro výuku, natož pro další zázemí ZUŠ, jako je třída pro výuku souborové hry, archiv, sklad nástrojů, sborovna atd. A to již třída výtvarného oboru sídlila od školního roku 1995/96 v prostorách zámku.
Změna na ředitelském postu nastala opět začátkem školního roku 1997/98. Zastupující ředitel Bohuslav Fišer uspěl v konkurzu na ředitele ZUŠ Ivančice. Novým zastupujícím ředitelem ZUŠ Rosice se stal dosavadní zástupce Jiří Skřípek, který tuto funkci zastával až do návratu ředitele Pavla Polanského v dubnu 2003, kdy ukončil funkci starosty Rosic.
Rozhodnutím MěÚ Rosice byl podkrovní byt, který byl v budově školy, uvolněn pro potřeby ZUŠ. Vznikl tak sklad pro hudební nástroje, archiv a sborovna.
Taneční obor dostal k dispozici prostory půdní nástavby ZŠ. Vznikl tam tzv. koncertní sál, který ZŠ využívá pro výuku hudební výchovy. Pro pořádání koncertů nebyl tento sál zcela vyhovující. Díky dobré spolupráci se ZŠ se dařilo skloubit výuku tanečního oboru s rozvrhem hudební výchovy.
V budově ZUŠ Na Schodech byla se svolením MěÚ rozšířena malá místnost v suterénu vybouráním příčky a vznikla tak učebna pro výuku dechového souboru.
Postupem času se zrenovovalo pravé křídlo zámku, kde získal taneční obor své stálé působiště a současně zde vznikl pěkný sál, který škola využívá pro své koncerty.
Na místo ředitelky nastoupila po Pavlu Polanském Jana Veselá, která vedla školu do školního roku 2011/12, dále vykonával tuto funkci Jiří Skřípek a od školního roku 2018/2019 byl nově jmenován ředitelem Zdeněk Doležal.
